Výstavu o Rudolfu Janovi zahájil Marek Eben i apoštolský nuncius

« zpět na seznam novinek

9. 3. 2020

Výstavu o Rudolfu Janovi zahájil Marek Eben i apoštolský nuncius

„Pestrý kaleidoskop jubilejních akcí v průběhu roku 200. výročí zvolení třetího olomouckého arcibiskupa“ – tak zní podtitul výstavy velkoformátových fotografií „Rudolf Jan 2019“, která je k vidění v křížové chodbě olomouckého kostela sv. Michala.

Její vernisáž v sobotu 7. března 2020 zahájila skladba Rudolfa Jana „Sonáta f moll“ v podání seskupení Desigual kvartet a po ní místní farář P. Antonín Štefek přivítal všechny přítomné, mezi nimi také členy Čestného výboru Jubilejního roku Rudolfa Jana – olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera, hejtmana Olomouckého kraje Ladislava Oklešťka, hejtmana Zlínského kraje Jiřího Čunka – i partnery projektu a všechny příznivce.

Speciálně přivítání adresoval apoštolskému nunciovi Charlesi D. Balvo, poslancům, senátorům a starostům a poděkoval všem zapojeným fotografům z projektu Člověk a Víra, zvláště pak Dominiku Novákovi, i všem dalším, kdo mapovali jednotlivé události a díky nimž tato výstava – součást osmého ročníku festivalu Paschalia Olomucensia – vznikla.

Při předání slova Marku Ebenovi pak zdůraznil, že známý hudebník, moderátor a herec zde není poprvé, protože nedávno se zde zúčastnil koncertu z hudebního díla jeho tatínka. Marek Eben popsal své překvapení nad osobností Rudolfa Jana a všemi aktivitami, které se v jeho jubilejním roce uskutečnily nejen na Moravě, ale v celé České republice i zahraničí. Dozvěděl se mimo jiné, že některé informace o „stopách“, které po sobě Rudolf Jan zanechal a s nimiž se v Olomouci dodnes běžně potkáváme, zaskočily také mnoho rodilých Olomoučanů a patriotů. Řada lidí si například myslela, že tzv. „Rudolfova alej“ je pojmenována po Rudolfu II., a ne po jejím zakladateli – arcibiskupovi Rudolfu Janovi. Ten, jakožto vyučený zahradník (každý Habsburk musel znát nějaké řemeslo), založil dnes proslulé Výstaviště Flora. A také proto je od loňského roku v jím založeném parku zasazen strom věnovaný Rudolfu Janovi.

Během jubilejního roku si každý mohl vybrat, zda chce poznat osobu arcibiskupa Rudolfa Jana coby církevního hodnostáře, politika, podnikatele nebo správce arcidiecéze – to v rámci tematicky zaměřených přednášek nebo dvou paralelně probíhajících výstav – anebo dá přednost tomu, aby se seznámil s jeho činností skladatele a hudebního interpreta – při koncertech přinášejících výběr z děl Rudolfa Jana nebo další specializované výstavě v Arcibiskupském zámku v Kroměříži. Pro místní patrioty byly zase připraveny procházky centrem města přinášející dobové zajímavosti nebo informační brožury s vyvedeným rodokmenem arcibiskupa, který byl současně císařským princem a kardinálem. Právě to například mimořádně upoutalo vnuka posledního českého krále Karla I. Paula Georga Habsbursko-Lotrinského, který díky výročí vůbec poprvé navštívil město Olomouc.

Arcibiskup Jan Graubner poděkoval všem, kdo se na projektu podíleli (celé poděkování zde) a zdůraznil, že vzpomínková akce má mít také lidský, emotivní rozměr. „Na působení třetího z olomouckých arcibiskupů nebylo obtížné navázat. Během dvanáctiletého – a tedy vlastně nepříliš dlouhého – období se ukázal býti prozíravým správcem zdejší arcidiecéze, úspěšným vizionářem a k tomu i nadšeným olomouckým patriotem. Při vědomí přesahu jeho idejí a aktivit můžeme říci, že na Rudolfa Jana navazujeme v praktické rovině stále – tedy i my dnes,“ upozornil arcibiskup Graubner a dodal, že právě tento poznatek byl součástí celé řady jubilejních akcí, které se v uplynulém roce konaly v Olomouci i na mnoha dalších místech. „Děkujeme Pánu, že naší diecézi před dvěma sty lety poslal jako pastýře arcibiskupa Rudolfa Jana, jehož srdce bilo pro Olomouc. Mějme na paměti, že prokázání úcty k odkazu našich předků vypovídá o nás samých a o naší době a že vděčnost je projevem Boží bázně a láskyplnosti v našich životech,“ uzavřel arcibiskup Graubner svůj příspěvek.

Olomoucký hejtman Ladislav Okleštěk poděkoval všem za spolupráci a za projekt, jehož rozsah je obdivuhodný. Zdůraznil vliv Rudolfa Jana na rozvoj celého kraje, nejen Olomouce: jako kníže arcibiskup dbal Rudolf Jan na správu arcidiecéze, na srdci měl rozvoj náboženského a kulturního života, podporoval i technický pokrok a nebál se inovací.

Kurátor výstavy Jindřich Forejt reflektoval důvody, které vedly ke vzniku záměru projektu i k vytýčení obsahových cílů, a zdůraznil význam objevování historie i jejích osobních vazeb, spojování souvislostí oficiálních úkonů držitele úřadu a autority s lidskými pohnutkami zranitelného jedince s veškerou jeho nesmělou odvahou a zranitelností. Historii je podle něj třeba demytizovat, lépe se musí pracovat s fakty a učit mladou generaci, dodal a připojil také osobní vzpomínku na návštěvu arcivévody Georga.

Přestřižením pásky pak byla slavnostně symbolicky zahájena výstava ukazující rozmanitost akcí a projektů, které se uskutečnily k výročí Rudolfa Jana.